Po žádaných deštích jsme nastoupili k ošetření vinice téměř jako náš děd, proč? Protože půda se nejvíce utuží právě pojezdem mechanizace, když je nasycená!!!
Co jsme ale dělali špatně, že nás tak zasáhlo sucho?
Česká republika je velmi náchylná na změnu klimatu. Ta náchylnost je tvořena třemi vlastnostmi, které třeba už v Rakousku nenajdeme. Charakterem krajiny – jsou v ní velké lány půdy. Byla to velká konkurenční výhoda, levně a snadno se na nich hospodaří, ale tyto výhody se vyčerpaly a začínají převažovat nevýhody, především eroze půdy. Budeme ji muset rozdrobit na menší části.
Další vlastnost je jaká?
Utuženost. Velké lány si žádají těžkou techniku a z půdy jsme tlakem udělali v podstatě beton. Utužená vrstva nepustí dolů živiny, nepustí dolů ani nahoru vodu. Je to obrovské nebezpečí – i proto, že není vidět.
A ta třetí?
Nechráníme kvalitní půdu. Tempo zastavění je obrovské a mnohdy jsou zastavěny dobré půdy plochami, které nemají žádnou přidanou hodnotu. Zejména rozsáhlé přízemní sklady rostou raketovým tempem.
Je fajn, že alespoň ti menší vinaři se začínají obávat o půdu našich předků a začali něco dělat pro její obnovu. Musí se začít od píky.
Ale půjde to pomalu. Jen je třeba přesvědčit i ty ostatní. A zvláště mladou generaci. Ta má většinou jen rady a doporučení, ale přiložit ruce k dílu to jim moc nejde.